Dýchací ústrojí – biologie

 

   Otázka: Dýchací ústrojí

   Předmět: Biologie

   Zaslal(a): Anna Hollmann

 

 

Dýchací ústrojí

– dýchání –  nutnost pro  většiny živých organismů ( i pro člověka)

– člověk si opatřuje pro své tělo potřebné  množství kyslíku a vydává oxid uhličitý ( vzniká při metabolismu v tkáních)

 

Dýchání :

1) zevní

2) vnitřní

 

Zevní dýchání:

– výměna kyslíku a kysličníku uhličitého mezi krví a okolním vzduchem (vlastní výměna v plicních sklípcích- alveolech)

Skrz tenkou stěnu plicních sklípků proniká  kyslík z alveolárního vzduchu do krve a naopak  kysličníck uhličitý z krve do alveolárního vzduchu

  • za 24 hodin se vymění cca 10 000 litrů vzduchu

zdroj kyslíku:  okolní vzduch = atmosferický vzduch

  • 79,04% dusíku
  • 20,92%  kyslíku
  •  0,04% kysličníku uhličitého

 

Vnitřní dýchání

  • výměna kyslíku a kysličníku uhličitého mezí krví a tkáněmi

kyslík  přijatý krví v plicích se uvolňuje v tkáních

  • v tkáních se krev nasycuje kysličníkem uhličitým ( ten se uvolňuje v plicích)
  • přenos kyslíku zajištěn pomocí červeného krevního barviva ( hemoglobinu)

 

Dýchání– nádech,výdech

  • zajištěno činností bránice (hlavní dýchací sval)  a inspiračních svalů (svaly zapojující se při nádechu)

 

Funkce dýchacích cest:

  • filtrace částic nad 5um
  • zvlhčení vdechovaného vzduchu
  • ohřátí vdechovaného vzduchu
  • reflexní uzávěr glotidy

 

Výměna plynů závisí na pasivní difuzi plynu z oblasti vyššího tlaku do nižšího

  • tlak 02 v alveolech 13,3kPa
  • tlak v plicních kapilárách 5,8kPa
  • spádově proudí 02 z alveolů do plicních kapilár a váže se na hemoglobin

 

Obranné mechanismy dýchacích cest:

  • hlen ( cizí těleso v dýchacích cestách)
  • kašel ( cizí těleso, vdechnuté sousto)
  • slizniční bílkoviny tvoří komplex obranných mechanismů vůči bakteriím či virům ( infekce)

 

Části dýchacího ústrojí:

  • dutina nosní
  • hrtan
  • průdušnice
  • průdušky , průdušinky
  • plíce

 

Dutina nosní

  • dvě části- pravý a levý průduch nosní
  • na bočních stěnách průduchů – skořepy nosní (kostěný útvar s vazivem a sliznicí)
  • skořepy kryty sliznicí s řasinkovým epitelem
  • řasinky jsou pohyblivé
  • v horní třetině dutiny nosní je smyslový čichový epitel (sídlo čichu)

 

Výhody  dýchání nosem:

  • řasinkový epitel posunuje hlen, který je neustále  na sliznici přítomen-současně odstraňuje prachové částice a bakterie zachycené v hlenu
  • vdechovaný vzduch se dutině nosní předehřívá a nasycuje vodními parami z dutiny nosní prochází vzduch do hltanu (součást trávicí soustavy) A dále do  hrtanu

 

Hrtan

  • soubor chrupavek – největší je chrupavka štítná ohryzek ( vole)
    • vzduch prochází štěrbinou mezi vazy hlasovými- jejichž  rozechvěním při výdechu vzniká hlas (muži mají vazy delší – hlubší hlas)

 

Průdušnice

  • stěna tvořena podkovovitými chrupavkami
  • sliznice vystlaná řasinkovým epitelem ( kmitá směrem k hrtanu)
    • pomáhá odstraňovat škodliviny z dýchacích cest

 

Průdušky, průdušinky

  • průdušnice se větví na dvě průdušky
  • průdušky se dále větví  na průdušinky
  • složení a funkce průdušek a průdušinek odpovídá průdušnici

 

Plíce

– houbovitý párový orgán

– vyplňuje  většinu prostoru dutiny hrudní

– na povrchu plic – poplicnice

– dutina hrudní vystlaná – pohrudnicí

-pohrudniční dutina-  mezi poplicnicí a pohrudnicí

– vlastní výměna   plynů – v plicních sklípcích ( alveolech)

 

Ventilace plic:

  • výměna alveolárního vzduchu
  • zajišťují dýchací svaly :
    • nádech – inspirace ( zajišťuje  bránice)
    • výdech – expirace

 

Typy dýchání:

-břišní typ – abdominální ( především u mužů)

– hrudní typ – kostální ( ženy)

 

Základní vyšetření plic:

  • Funkční
  • Zobrazovací metody
  • Laboratorní vyšetření
  • Vyšetření biologického materiálu
  • Vyšetření plicní cirkulace
  • Radionuklidové metody
  • Endoskopické vyšetření
  • Biopltická vyšetření


1)Funkční vyšetření plic :

  • spirometrie
  • laboratorní metoda, která umožňuje kvantitativní i kvalitativní posouzení jednotlivých plicních funkcí
  • základní funkční vyšetření plic
  • využití: – pomáhá rozlišovat typy některých plicních onemocnění
  • –  ke sledování průběhu a prognózy onemocnění
  • – k posouzení funkční schopnosti plic ( např. u vrcholových sportovců)
  • – v rámci předoperačního vyšetření
  • – pro posudkové účely

 

Výměna vzduchu při klidném dýchání- 1 nádech,1 výdech cca 0,5l vzduchu tj. respirační objem plic

Po klidném vdechu lze ještě úsilím dodechnout do plic dalších cca 2,5l vzduchu tj. inspirační rezervní objem

Po klidném výdechu lze ještě maximálním výdechem vydechnout okolo 1litru vzduchu –tj. vitální kapacita plic ( měření se provádí spirometricky – viz  obrázek)

 

I po nejusilovnějším výdechu zbývá v plicích cca 1,5 až 2litry vzduchu tj. reziduální objem

 

Množství vzduchu v plicích na konci maximálního inspiria tj. celková kapacita plic – u mužů 6litrů, u žen 4,5litrů

 

Největší kapacitu plic mají mají trénovaní sportovci, trubači, zpěváci, foukači skla…

Čím větší má kdo kapacitu plic, tím více může prohlubovat své dýchání

 

2)zobrazovací metody

– Standartní snímek hrudníku- skiagram

– CT plic, HRCT, angiografie…

 

3) laboratorní vyšetření

– vyšetření krve se zaměřením na zánětlivé markery ( FW,CRP, krevní obraz….)

 

4) vyšetření biologických materiálů

– vyšetření sputa, bronchiálního sekretu, pleurální punktát či plicní tkáň

 

5) vyšetření plicní cirkulace

– posuzuje prodění krve v plicích závislé na funkci pravé komory srdeční a na hodnocení kapilárního plicního tlaku

ECHO, transesofageální ECHO…

 

6) radionuklidové metody

  • perfuzní plicní scintigrafie

 

7) endoskopické vyšetření

  • -bronchoskopie

 

8) bioptická vyšetření

  • – pleurální biopsie, plicní biopsie

 

Funkční vyšetření plic :

  • laboratorní metoda, která umožňuje kvantitativní i kvalitativní posouzení jednotlivých plicních funkcí
  • základní funkční vyšetření plic

 

využití:

  • – pomáhá rozlišovat typy některých plicních onemocnění
  • –  ke sledování průběhu a prognózy onemocnění
  • – k posouzení funkční schopnosti plic ( např. u vrcholových sportovců)
  • – v rámci předoperačního vyšetření
  • – pro posudkové účely

 

-vitální kapacita plic VC- maximální objem vzduchu, který lze nadechnout nebo vydechnout

– inspirační rezervní objem IRV- objem, který lze ještě nadechnout po normálním nádechu

-expirační rezervní objem ERV – objem, který lze ještě vydechnout po normálním výdechu

-dechový objem VT – objem klidového normálního nádechu

– dechová frekvence BF – počet dechů za minutu

. minutová ventilace MV – součet objemu všech dechových objemů za 1 minutu v klidu

 

Výměna vzduchu při klidném dýchání- 1 nádech,1 výdech cca 0,5l vzduchu tj. respirační objem plic

Po klidném vdechu lze ještě úsilím dodechnout do plic dalších cca 2,5l vzduchu tj. inspirační rezervní objem

Po klidném výdechu lze ještě maximálním výdechem vydechnout okolo 1litru vzduchu –tj. vitální kapacita plic ( měření se provádí spirometricky – viz  obrázek)

 

I po nejusilovnějším výdechu zbývá v plicích cca 1,5 až 2litry vzduchu tj. reziduální objem

 

Množství vzduchu v plicích na konci maximálního inspiria tj. celková kapacita plic – u mužů 6litrů, u žen 4,5litrů

 

Největší kapacitu plic mají mají trénovaní sportovci, trubači, zpěváci, foukači skla…

Čím větší má kdo kapacitu plic, tím více může prohlubovat své dýchání

 


Další podobné články na webu:

error: Content is protected !!